do dokonalosti daleko

Štědrý den máme za 18 dnů...mám tu bordel (měřeno mým měřítkem - hodně mi vadí prach, vodní kámen a aktuálně i pár kousků nádobí ve dřezu - asi neodolám a půjdu to umýt. Jako prach a binec asi vadí každýmu, ale po tom, co jsme už pár domácností viděla, tak tuším, že mi to vadí trochu víc než ostatním), z cukroví jen stále kamenný zázvorky, na pračce pyramida vypranýho prádla k žehlení, stromek nikde, utrhnutá braborka nikde (bude to platit, když ji utrhnu až zítra?)...ale hlavně že mám zabalených x dárků, napsaný vánoční pohledy, ochutnaný další příchutě vánočních punčů, byla jsemna dvou koncertech a nosím vánoční svetr a náušnice (ok, teď ne - teď jsem v pyžamu, ale celý den jsem to měla na sobě).

No, ale nevadí...Vánoce nejsou dokonalé...jsou to prostě Vánoce :) (silná myšlenka na závěr)

Vánoční pošta

...až budeme mít stromeček...

Barevky, buřtky, Brno, turbomošt a Mucha

První adventní neděle 

Bende po desáté


Těším se ve dne v noci

No, fakt...je čtvrt na 1 a já místo spánku ležím, koukám do mobilu a přímo přede mnou tento výhled:


Během posledních dnů jsem stihla zase fůru věcí:

  • dostat pravou předvánoční rýmu (a neříkejte, že k Vánocům a adventu nepatří)
  • sníh!!! (a je to samozřejmě moje zásluha)
  • vyzvednout, vymyslet a zabalit dalších x dárků (žádný spojlery, to ví jen Ježíšek)
  • nechat si vyříznout z nohy jakousi odpornost (a zapravit to originální vánoční výšivkou)
  • dostat adventní kalendář pro fiflenky a fanouškovskej svetr (...fotku doplním)
  • péct s mámou cukroví a ujídat to rozlámaný
  • vzít kočku poprvé ven do sněhu (a podruhé a potřetí...)
  • jít na pravý nafalšovaný venkovský rozsvěcení stromku (jak se do Betléma dostali šmoulové?)
  • ochutnat snídaňovou vánočku k večeři (co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra, víme?)






Jo a taky jsem četla něco o tom, jak je jmelí léčivý - ale o tom až příště :)

...v zázvorovém oparu

Moje těšílkování pokračuje. Téma dárky už začíná být vyřešeno. Ne úplně, ale vypadá to, že se davům v obchodech fakt vyhnu (ufffff!). Od neděle (a to je středa!) jsem stihla soustu typických těšílkovských předvánočních záležitostí:

1) pořídit si kvalitní škrábání, pálení až řezání v krku - aplikovala jsem spoustu zázvoru a citronu (ze kterýho mi do rána naskákaly rozkošný rudý fleky po tvářích) a následně vyrazila i do lékárny. Nechtěla jsem žádný pastilky (vždy si tím odřu jazyk nebo je mi z toho divně od žaludku), tak jsem si vzala sprej. Opomněla jsem svůj silný dávivý reflex, takže jsem se při první použití málem pozvracela a následně složitě vymýšlela, jak to udělat. Příště je poprosím o gilotinu a problém bolavýho krku bude vyřešen. Aktuálně sice trochu popotahuju nad dalším citrusovým lektvarem, ale rozhodla jsem se nemoc vyděsit - pondělním tréninkem, úterním trajdáním po venku a dnešním bosu.

2) skákat ve sněhu! Na zemi sice žádnej, ale ve vzduchu!!!

3) jet s kamarádkou (Leničkáááá!) na vánoční trhy, vypít  tam pár chichi nápojů, sníst nějakou kalorickou hrůzu, zatleskat všem stromkům a pokusit se zazvonit na zvonek (jaksi nezvonil).


4) vyrazit za kulturou - i když tadle teda stála za to. Odyssea zní sice klasicky, ale očividně se dá pojmout i velmi abstraktně. Něco takovýho jsem prostě ještě neviděla....a zároveň jsem se dlouho tak nenasmála jako večer po představení s kolegy. Jsem Odysseus, syn Laerthův!

Takže asi tak...a to ještě nezačal advent!







vánoční těšílek 2017

Během léta a podzimu jsem rozepsala asi 10 příspěvků, žádný nedopsala, nezveřejnila. Zasekla jsem se vždy na tom, že by to chtělo nějaký úvod, když píšu po tak dlouhé době. Teď už se v tom nemíním patlat, takže tadáááá, po 100 letech píšu - smiřte se s tím!

K psaní mě celkem motivovala naše skupina fanatických plánovačů na FB - holky hlavně dělají různý bullet journaly a tak. Nechci zakládat deníček jako povinnost (jak bych to určitě brala), stačí mi moje kresli a maluj a tady na bločku si udělám svůj VÁNOČÍ TĚŠÍLEK.

Advent začne sice až za týden, ale u nás v Bk už svítí stromeček, takže prostě už těšílkuju. A co jsem zatím ze svého vánočního těšení stihla?
  • jít na rozsvícení stromku
  • podívat se na vánoční film (Střihoruký Edward - jeden z mých nej filmů)
  • zabalit první 3 dárky
  • naplnit ptáčkům krmítko
  • vydrhnout dolní půlku kuchyně a troubu
  • upéct zázvorky

  • vystříhat pár sněhových vloček
  • nachystat adventní svíčky

  • provonět byt vánočním olejíčkem




Pokračování příště.... a snad už bude příště venku sníh!

dokola kolem se vlastně nic neděje

Na bloček jsem nenapsala tak dlouho, že už ani nevím, co psát, z jaké strany začít. Konec školního roku už je za dveřmi (už jen 4 dny, 2 porady, 2 exkurze, 1 maturák, 1 divno-soutěž, 1 bowling a 1 vysvědčení) a vlastně jsem celkem pozitivní. Možná si řeknete, proč bych nebyl akdyž mi začínají 2 měsíce volna, ale ono to tak jednoduché není. Poslední dobou je to pořád nějaké nahánění a nucení někoho k něčemu, papírování a hlavně poslouchání toho jak si všichni pořád jen stěžují. Lidi (řekla bych, že to je snad typická česká vlastnost)  - nebo aspoň ti v mém okolí - mají talent hledat na všem aspoň něco špatného (protože přece nemůžou něco jen tak pochválit). Já se zuby nehty snažím o přesný opak a další takové bych spočítala na prstech ruky. Nechci si ale taky stěžovat, takže přidávám krátký foto příběh který mapuje přibližně poslední dva měsíce.

Občas se něco pokazí....

bonboniéra od Martiny a koťátek
 ...ale pak se zase zadaří...
ve Vysočanech i letos rostou čtyřlístky

... někdy je člověk po kolena v sračkách...
wattové pobřeží, Německo
...a to doslova...
to se prostě musí zažít
...ale pak je zas králem všehomíra...
"Jacku, já letím!", Prachovské skály

 ...někdy člověk potká fakt divný lidi...
taková běžná výzdoba wc na bowlingu v Oytenu
...a někdy dostane k jídlu řízek...
dietní véča v budějovické menze
...někdy se člověk cítí jak mezi mlýnskými kameny...
výlet s 2.A, Český ráj
a někdy je prostě jednička!
kytarové soustředění, Rájec
Takže tak. STOP - negativismu, STOP - sluníčkářství!

velký bratr je vždy s tebou

Myslím, že aktivitu na mém bločku ještě nikdo nezaznamenal. Co už. Tak jak tak bych se s vámi chtěla podělit o jedno šokující toaletní zjištění:

Na záchodě totiž nejsi sám, je tam s tebou velký toaletní bratr!


Představte tu krásu - levný wc papír (8 rolí jen za 49,90 Kč), hebký, příjemný, ekologický a ještě s příběhem!



Tramtadadá! Jsem zpět!

Právě jsem vytáhla z pračky a pověsila prádlo. Všechno bílé - trička, košile, kalhotky. A to stejné jsem udělala s bločkem - tak trochu jsem ho vyprala (a použila i trochu bělidla). Žádné zásadní změny neplánuju, blogové novinky nečekejte (jen to chtělo nový pěkný sešit bez oslích rohů).

Momentálně jsem se vrátila k jednomu ze svých obludných koníčků. Po letech zase koukám na South Park. Myslím, že to znáte všichni - vulgární animák, co dávali tak pozdě v noci, že se na něj vlastně nikdo (i když jsme se o to jako pubertální mláděž snažili) nedíval. Po několika dílech mi ty vulgarismy vždy jaksi začaly vadit, teď je mi to tak nějak jedno (otupělost z mého pracovního prostředí se začíná projevovat). Když od té vulgární části člověk odhlédne, jsou to vlastně krásné příběhy o přátelství, rodině a běžných problémech (skoro).

Hlavní kouzlo South Parku je ale v tom, že opakovaný vtip je vtipem. A stokrát opakovaný vtip je stokrát vtipem.

"Zabili Kennyho!"
"Vy parchanti!"


Taky máte rádi South Park, áááno?